Ratajská fara

19.04.2013 18:21

 

Fara v Ratajích

 

Kromě kostelů a kaplí najdeme v každé významnější obci i budovu fary. Fara je nejen obydlím kněze , ale především úřadem – úředním sídlem farnosti – a také místem jejich dalších, zejména neliturgických aktivit. Hraje důležitou roli v životě farního společenství.

V předchozím čísle farního listu , v rozhovoru při mém nástupu do farnosti, jsem mluvil kromě jiného i o tom, že nás čeká také hodně práce. Měl jsem na mysli mezi jiným i farní budovu v Ratajích. Po půlročním pobytu ve farnosti vidím, že nám chybí aktivní živé společenství. Máme krásný obrovský kostel, ale bohužel v něm nejsou zastoupeny všechny generace lidí, máme obrovskou faru, ale její špatný technický stav nedovoluje její plné využití pro život farnosti. Právě v tomto vidím obrovský nedostatek a třeba příčinu toho, že do našeho společenství nepřicházejí mladí lidé. Dále i faru vnímám jako určité dědictví našich předků, o které máme pečovat a předávat dalším generacím pro rozvoj duchovních hodnot. A jak přistupujeme k tomuto dědictví? V jedné z písní zpíváme: „dědictví otců zachovej nám Pane“. Samozřejmě se jedná  především o duchovní hodnoty, o víru, ale jak ze spirituální teologie, tak i z praxe víme snad všichni dobře, že nadpřirozené zakládá přirozenéAby rodina dobře fungovala, kromě lásky potřebuje i zázemí materiální. Podobně je to i s fungováním farní rodiny, která také potřebuje zázemí pro správný a plný rozvoj.

Proto se obracím na všechny lidi dobré vůle, věřící a nevěřící o pomoc a aktivní zapojení se do opravy fary. Sám pochopitelně tento záměr nezvládnu. Proto prosím zájemce o realizaci tohoto projektu o osobní kontakt se mnou, abych věděl, jestli je zájem alespoň většiny farníků. V případě takového zájmu a ochoty pomoci pevně doufám, že i Pán požehná tomuto projektu a dílo se vydaří. Nechci nikoho z vás nutit, ale je to pozvání do tvoření společného díla pro další generace farníků.

 

 

                                                           P.Robert Pokrywka , farář

Převzato z Farního listu

Zpět